Výrazná stavba uprostřed města dosvědčuje sebevědomí Brňanů i jejich obětavosti při budování důstojného stánku Božího, který by byl stabilní součástí jejich světa a města. Na klenbě presbytáře nacházíme malovaný Věžerb abatyše oslavanského kláštera cisterciaček s datem roku 1220. Tento letopočet připomíná vysvěcení původního kostela svatého Jakuba, který byl menší, románský a předcházel na tomto místě dnešní stavbu, ale z něhož se nic nezachovalo. Kostel byl obklopen hřbitovem a řadou kaplí, které však byly později postupně zbourány, poslední z nich pří novogotické úpravě v sedmdesátých letech minulého století. K nejstarším patřila kaple sv.Mořice z r. 1352, dále kaple Těla Kristova z r.1369, kaple sv. Voršily, kaple Nanebevzetí P.Marie z r.1413, tzv. Nová kaple z r.1428, dále kaple sv. Trojice uváděná k roku 1463 a kaple sv. Doroty na hřbitově, připomínaná v r.1465. Šlo vesměs o menší stavby, z nichž kaple Těla Kristova je označena jako připojená ke kostelu. Brněnští měšťané v minulosti dotovali svými dary a odkazy tyto kaple i mnohé oltáře uvnitř kostela, rovněž významně přispívali na stavební náklady, jejichž hlavní tíži nesl cisterciácký klášter Oslavanech. Při kostele byla ustanovena řada kaplanů, pro které byla již v r.1415 zbudována rozšířená kaplanka při tehdejší farní budově.
Chrám svatého Jakuba v Brně je stavba 54 m dlouhá, 22 m široká a věž má impozantní výšku 94 m. Vyznačuje se presbytářem s polygonálním ochozem. Na presbytář, který je zřejmě starší, navazuje halové trojlodí, oddělené náznakem vítězného oblouku. V západním průčelí stojí mohutná hranolová věž s průchozím hlavním vchodem. Na severní straně se dochovala bývalá předsíň označená uvnitř v nadpraží kamenickou značkou Antona Pilgrama a textem: "1502 Ist Angela/n/gen dy Seiten" (V roce 1502 jsou započaty boční stěny). Pilgramovo autorství máme za jisté nejen u této severní předsZvoníně, dnešní kaple s Pietou /jejíž dva vchody s portálky jsou dnes zazděny/, ale i u točitého kamenného schodiště u sakristie z r.1510, které bylo zbořeno v r.1874. Máme doloženo, že Anton Pilgram, brněnský rodák, nadaný kameník a sochař, působil v Brně minimálně v letech1500 - 1511. Po tomto datu přešel do Vídně, na stavbu sv. Štěpána.
Schodiště staré sakristie mělo zajímavou krouženou klenbu s přetínavými žebry. PhDr. Petr Kroupa, který se zabýval stavebně historickým průzkumem chrámu svatého Jakuba, dospívá k závěru, že presbytář byl stavebně ukončen k roku 1473 a nachází jisté obdoby u kostela sv. Ducha v Heidelberku /1398 - 1408/, kde je rovněž použita obkročná troVchodjcípá klenba v ochozu halového chóru. Síťová klenba ze tří žeber kombinovaných v závěru s cípy hvězdy patří do okruhu švábských síťových kleneb. Za autora jakubské klenby chóru považuje Kroupa mistra Hanse, jenž je doložen na řezenském sjezdu kameníků v r.1459 jako "Meister zu Prunn" (mistr z Brna).
Po dokončení presbytáře se pokračovalo na trojlodí /viz datovaný nápis Pilgramův/, avšak dne 27.4.1515 kostel vyhořel, zřítila se střecha a všechny oltáře byly zničeny. Bylo nutno vynaložit znovu velké prostředky na opravu a vybavení kostela. V r.1516 byl znovu vysvěcen nový hlavní oltář, z r.1518 pochází kamenný reliéf Oplakávaní Krista, z r.1519 reliéf Ukřižování. V roce 1532 převzalo město Brno patronát nad kostelem od oslavanských cisterciaček, protože ty již neměly dostatek peněz na financování nákladné opravy. V r.1530 si město vypůjčilo 550 zlatých na novou měděnou střechu od augšpurských Fuggerů. Trojlodí zaklenul až kolem r.1570 brněnský zedník Pietro Gabri, v Brně usedlý Ital. Dle vyznačeného data zjišťujeme, že v r.1526 bylo dokončeno kamenné schodiště na kazatelnu.
Kazatelna byla však do dnešní podoby upravena v r.1669. V r.1581 bylo provedeno dvojité kamenné schodiště u hlavní věže, s přístupem na kůr. V témže roce dokončil Wolf Nagel kůr. Nové varhany dodal v roce 1692 varhanář Jakub Ryšák z Opavy.
Řezbářské ozdoby varhan včetně krále Davida s harfou, dvěma hrajícími anděly a s akantovým dekorem provedl Antonín Riga. V r.1699 však musely být varhany opraveny.
Barokizace interiéru byla provedena v letech 1750 - 1766. Byly při ní odstraněny starší dřevěné oltáře a nahrazeny mramorovými, které jsou v kostele dosud. V letech 1871 - 1879 byl kostel radikálně regotizován pod vedením Heinrich Ferstela. Byly odstraněny vnější přístavby a jejich zbytky, které "nepřispívaly k ozdobě kostela". Na jižní straně Ferstel odstranil gotickou předsíň a mladší kaple, na severní straně zbořil již zmíněné Pilgramovo točité schodiště u sakristie, přistavěl nad ní patro a dal sakristii novou střechu. Uvnitř kostela byly odstraněny všechny menší barokní oltáře a 2 empory.
Horní část venkovních opěrných pilířů se starými chrliči byly nahrazeny novými kopiemi, rovněž byly z větší části vyměněny kamenné architektonické články, jako fiály, kraby, rozety a kytky.
Dosud zazděná okna na jižní i severní straně fasády byla otevřena, důkladně opraveny a vyměněny byly články ostění a okenní kružby. Výrazná stavba chrámu svatého Jakuba je dominantou středu města Brna a za staletí své existence se nesmazatelně vryla do tváře města.
Ve středověku byly známy dvě brněnské školy, petrovská a jakubská. Jakubská škola se pyšnila bohatou knihovnou. Nejvzácnější svazky byly ve třicátých letech 20. století propůjčeny do péče Archivu města Brna Bylo to 125 iluminovaných rukopisů, z nich 18 bylo brněnského původu, dále 200 kusů prvotisků a vzácných tisků.
PhDr. František Böhm
29 03 2015 - 18:49
Kategorie: Historie
